|
Automobilová drezína pro inspekční jízdy z r. 1947 (vlastník NTM Praha) zvaná "Maruška". Normální rozchod, rychlost 80 km/h.
Motor Tatra 27,5 k (20,2 kW) s mechanickým přenosem výkonu.
|
|
Lavalova parní turbína (Deutsches Museum München, BRD). Carl
Gustav Patrik de Laval se zabýval turbínou od r. 1876, zařízení
známé jako Lavalova turbína (patent 1888) se od jeho prvních
pokusů zásadně liší. Z rozšířené Lavalovy dýzy vychází pára
nadkritickou (nadzvukovou) rychlostí a působí na lopatky oběžného
kola. Problém představovaly velmi vysoké otáčky (přes 30 tis.
za min.), ve své době těžko využitelné.
|
|
Parsonsova parní turbína (Deutsches Museum München, BRD).
Vlevo připojeno poháněné dynamo, nahoře svršek tělesa turbíny
s polovinou rozváděcích lopatek. Charles A. Parsons konstruoval
od r. 1884 turbínu, v níž pára koná práci postupně v jednotlivých
stupních. To vedlo k nižším otáčkám. Turbína poháněla kromě
generátorů také loď Turbinia.
|
|
Německý průkopník létání Otto Lilienthal zvládl koncem 19. století klouzavý let na
kluzácích vlastní konstrukce. Stavěl jedno- i dvouplošníky. Na obrázku je kluzák
č. 15 (Deutsches Museum München, BRD). Lilienthal zemřel na následky úrazu při své
havárii v r. 1896.
Dalšími stroji na obrázku jsou Wrightův dvojplošník a Blériotův jednoplošník.
|
|
Motocykly L&K. Václav Laurin a Václav Klement vyráběli od roku 1895 v Mladé Boleslavi jízdní kola, od roku 1899
i první motocykly. Na rozdíl od svého francouzského vzoru (motorizované kolo) postavili speciální
rám pro motor a vytvořili skutečný motocykl (muzeum Škoda Auto, Mladá Boleslav).
|
|
Voiturette Laurin & Klement A (muzeum Škoda Auto), první automobil značky L&K, vozítko z roku 1906 s dvouválcem do V
o objemu 1005 cm3.
|
|
Lokomobila (mobilní motor pro pohon strojů, např. v zemědělství) z přelomu 19. a 20. stol.,
výrobek International Harvester Co., Chicago, USA. Jednoválec se samočinným sacím
a nuceně otevíraným výfukovým ventilem, spojka na hnací řemenici má dubové čelisti
(Plzeň, soukromý majitel).
|
|
Detail válce a rozvodového ústrojí lokomobily.
|
|
Parní automobil Škoda Sentinel, výrobek nově založeného automobilního oddělení ve Škodových závodech
na základě licence zakoupené v roce 1923 od firmy The Sentinel Waggon Works Ltd., Shrewsbury, England.
Vůz byl pomalý (25 km/h), ale výkonný, osvědčil se i v náročném terénu. Parní stroj byl dvouválcový,
ležatý, vrtání/zdvih 170/230 mm, 250 ot/min.
|
|
Detail kotle automobilu Škoda Sentinel. Kotel dodával páru o tlaku 1,9 MPa.
|
|
Parní stroj Sentinelu měl výkon asi 52 kW.
|
|
Detail silničního parního válce. Konstrukčně se podobá lokomobile, má dvě široká zadní kola a široký
válcový přední běhoun. Na vrchu ležatého kotle je parní stroj se setrvačníkem a převody.
|
|
Model vzducholodi LZ 127 Graf Zeppelin (Deutsches Museum München, BRD). Graf Zeppelin dlouhý 236 m poprvé vzlétl
v roce 1928. Objem vodíkové náplně činil 85 036 m3, vzducholoď pohánělo 5 motorů Maybach
po 390 kW na plynové palivo. Trup byl ztužen duralovou konstrukcí.
|
|
Pohonná jednotka pro vzducholoď.
|